Přesah a jak ho můžeme vnímat

Význam slova přesah může být tento:

Rozměry dvou sestavovaných součástí nejsou nikdy stejné, rozdíl mezi nimi je buď vůle, nebo přesah. Mají-li se součásti po sobě pohybovat, např: hřídel zasunout do díry, musí mít hřídel menší průměr než díra. Tehdy říkáme, že mezi hřídelem a dírou je vůle. Mají-li se však tyto součásti spojit pevně, musí mít hřídel průměr větší než díra tomu říkáme že hřídel musí mít určitý přesah, jehož velikost určuje vlastnosti příslušného spoje. Podle velikosti vůle nebo přesahu se lícují spolu sestavované součásti různým způsobem. Způsob jejich spojení se označuje jako uložení.

Přesah může mít i duchovní rozměr. Přesahem můžeme myslet ten neviditelný a přece skutečný svět, který nás obklopuje. Do všeho zasahuje, ale nelze vysledovat, kde začíná a kde končí. Je ale nutné, aby tu byl. Přesahem tedy může být i naše víra, která překlenuje propast mezi fyzickým a duchovním světem. Potom je nasnadě, že tento pojem "přesah" nás nutí o "víře" přemýšlet jinak.

Myslím, že je dobré zbořit mýty, dogmata...

"Zapojme" mozek, hledejme skutečné ,čisté významy slov... Pozor na tolik zneužívané,často opakované termíny, u kterých už nikdo ani pořádně neví,co vlastně doopravdy znamenají.

Jaké nebezpečí to může způsobit právě u duchovních pojmů, asi nemusím ani zmiňovat. Vždyť mnohdy máme problém správně chápat, vnímat a umět vysvětlit pojmy jako "láska", "prozíravost", "bázeň"... A přitom správné pochopení je klíčové pro další nakládání s těmito slovy.

Už chápu Židy,proč nesmějí nazývat Boha jeho jménem,proč Boží jméno vyjadřují "opisem"....opravdu to má své opodstatnění... A když Bůh říká Mojžíši své jméno "Ehje ašer ehje" (jsem který jsem)není to snad popření všech dogmat a zaužívaných pojmenování? Vždyť sám Bůh nás provokuje,abychom používali rozum,který nám dal. Bůh chce abychom každý den znovu a znovu prosili o moudrost a vedení Duchem Svatým při poznávání Boha. Nikdy s tím nebudeme úplně hotovi,ale to je v pořádku. Nejde o to být se vším hotov, jde o to - jít po cestě, po té správné. Následovat Krista tak jasně a upřímně, jak jen jsme toho ze své podstaty schopni. A On nás ve své nekonečné lásce dovede do cíle.