Francis MacNUTT: Služba uzdravování

Kdo z nás by nechtěl být uzdraven, ať už z nemoci těla či ducha?

Tato kniha mě zaujala praktickými příklady ze života, kdy moc lásky má skutečně moc změnit naše těla, psychiku. Něžná, láskyplná péče mnohdy zmůže více, než ty nejdražší léky.

Věděli jste, co dělá zloba s cévami a že zvyšuje náchylnost k onemocnění srdce? Co se děje v krevním řečišti, když neodpustíte svým nepřátelům? Následkem může být bolest hlavy, žaludeční vředy a střevní potíže. Když se však rozhodneme odpustit, dojde k uzdravení.

 

Kniha přináší svědectví o působení Boží moci prostřednictví modlitby.

DANIEL C. MATT: Bůh a velký třesk

Autor popisuje jako obyčejnou věc něco, co je pro nás nevšední.

Tóra, jak ji známe (5 knih Mojžíšových – Genesis, Exodus, Levitikus, Numeri, Deuteronomium) není celou Tórou.
Je zajímavé, že ve skutečnosti neexistuje absolutně správný způsob čtení Tóry.

Autor klade otázku, proč je Tora napsaná bez samohlásek? (myšleno v hebrejštině)
A vzápětí si také odpovídá, že když přidáme samohlásky, slovo značí jen jednu věc. Bez nich lze Písmu rozumět na nesčetné, zázračné způsoby a Písmo si uchová svůj otevřený charakter.

Daniel zmiňuje první otázku položenou v Bibli, která se skládá z jediného slova, jímž se Bůh obrací na Adama:hebrejsky“Ajecha“ – „Kde jsi?“
Zaposloucháme-li se do této otázky, musíme si upřímně přiznat ve svém srdci , že vlastně zaznívá v každém z nás během pouti životem, i když ji často překrývá to, co víme nebo čeho se obáváme:“ Kde jsem? Jak nakládám se svým životem?“

 Naprosto revoluční myšlenka mi přijde ta, že Písmu svatému lze naslouchat právě nyní, jako by to bylo poprvé. V pasáži popisující příchod Izraelitů k hoře Sinaj, Exodus uvádí:“Třetího měsíce poté, kdy děti Izraele opustili egyptskou zemi, v tento den přišli k pustině Sinaje.“
Proč „v tento den“ a ne „onoho dne“?
Autor říká, že každý den, kdy je studováno Písmo, je to jako kdybychom jej právě v tento den obdrželi ze Sinaje.

 

Daniel píše o N A S L O U C H Á N Í a říká, že mlčení je základ.
Nemůžeme slyšet nic nového, jestliže v jednom kuse blábolíme nebo vedeme nepřetržitý vnitřní monolog.

Zjevení nepříchází jenom z nebes, z dáli, shůry, ale i z nitra.

Může se vám zdát troufalé chtít napodobit Abrahama, zakladatele víry, ale jsme k tomu povzbuzováni a vybízeni. („Ať se naše skutky přiblíží k těm Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým.“)

 

DON PIPER a CECIL MURPHEY: NEBE je SKUTEČNÉ

Jedna kniha, jeden životní příběh, který povzbudil už mnoho lidí.

Častěji, než si myslíme potřebujeme slyšet a číst o tom, že v našem každodenním životě jde o víc, než jen mít splněné pracovní povinnosti, zaplacené účty a plnou ledničku.

Tato kniha má ten dar, že umí vytrhnout z šedi všedního dne a dokud ji nepřečtete do konce, naděje, která z ní vyzařuje, vás spolehlivě provází. Když dočtete poslední stranu, říkáte si, že byste chtěli něco podobného také zažít a začnete uvažovat co dělat pro to, abyste na to "krásné místo" mohli jednou také přijít.

 

Don Piper měl hroznou autonehodu v lednu 1989 po níž byl prohlášen za mrtvého, což byla po dlouhých 90 minut pravda. Poté se však živý vrátil a prožil něco mimořádného. Byl v nebi.

O to, co zažil, se podělil se zbytkem světa a předal lidem naději a touhu žít jinak. Když si totiž uvědomíte, že každé rozhodnutí, které učiníte, je důležité a má "vesmírný" dosah, začnete se chovat jinak, zodpovědněji.

Přitom všem se nemusíte "bičovat", když zjistíte, že nejste schopni dodržet desatero tak, jak byste si přáli. Je tu Boží milost a krev Ježíše Krista, která Vás obmývá od každého vyznaného hříchu, kterého upřímně litujete.