LEANNE PAYNEOVÁ: Uzdravení duše Boží přítomností

Dosažení zralosti prostřednictvím modlitby

Kniha Leanne Payneová je velice praktická kniha pro každého, kdo má v srdci větší či menší zranění z minulosti. Asi se těžko najde někdo, kdo by mohl říct, že je naprosto v pohodě a ničím bolavým si v minulosti, nebo i dětství neprošel.

Autorka přináší ucelený pohled na vnitřní uzdravení - sebepřijetí v Kristu skrze modlitbu, odpuštění a opuštění hříchů a selhání.

Mnozí z nás nedokážeme přijmout sebe sama, na což se váže zbytečný a neustálý pocit viny a hanby. V horším případě to může být až nenávist k sobě samé.

Knihu doporučuji všem, kdo už nechtějí být negativně ovlivňovaní svojí bolavou minulostí a kdo chtějí zdravě a pravdivě pohlížet na své okolí a mít zdravé vztahy.

MANFRED ADLER: Synové temnoty

Toto dílo mě překvapilo a šokovalo zároveň. Sestává se ze 3 dílů, přičemž v prvním autor hovoří o připravované světové vládě, v druhém o světové velmoci sionismu, který je plný historických údajů a politiky. Třetí díl nese název Teologické temno a poukazuje na neuvěřitelnou chytrost Satana,kterou nelze podceňovat , protože kdo tak činí, bývá jím velmi rychle obelstěn a podveden. Je tedy zřejmé, že pokud někdo v církvi začne tvrdit, že Satana již není třeba se obávat, neboť je to ryze "abstraktní bytost", potom je jisté, že Nepřítel se již v celé své síle infiltroval a ničí církev zevnitř.

Udivilo mě, že Martin Buber, židovský filosof náboženství, zastával názor, že místo odevzdanosti Bohu bychom se měli oddat a spoléhat jen na sebe samé. A že tento svůj názor opíral o teze z Bible (viz. str. 47)

Nechám na čtenáři, aby si udělal vlastní úsudek o událostech, které jsou v tomto spisu od katolického kněze popsány.

Celý text knihy je ke stažení zde:

http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=node/187

Padre Pio film

Kdo shlédl film Padre Pio, asi mi dá za pravdu, že je až s podivem, že této významné osobnosti církve nebylo v médiích věnováno příliš mnoho prostoru. Což je škoda, protože tento muž dokázal měnit životy lidí ve svém okolí, křesťanů i těch, kdo Boha opustili. Byl především mužem modlitby a intenzivního duchovního boje. Svým životem ukazoval na Ježíše Krista, ne na sebe.

http://www.csfd.cz/film/15460-padre-pio/

 

Tento Mudrc z Gargana využíval svých darů k tomu, aby vedl duchovní děti ne ke kultu sebe sama, ale k lásce k Ježíši Kristu. V myšlenkách se soustřeďoval pouze na to, aby zredukoval vlastní velikost, aby tak mohl více vyniknout Pán Ježíš.

 

Více info na http://web.katolik.cz/feeling/library/padrepio.pdf

 

Ukázka z knihy John A. Schuga, kapucína z Oklahomy:

Otec Pio začal přivádět své duchovní děti k Ježíši už od prvního kontaktu, který s nimi měl.

Dělal to ve třech etapách. Nejprve trval na tom, aby dodržovaly přikázání. Slepec Petruccio mi vyprávěl, že poprvé se zeptal Otce Pia, co má dělat, aby byl spasen.

Otec Pio odpověděl: „Stačí, když budeš zachovávat přikázání Boží a církevní. To stačí, abys

spasil duši.“

Když ho jeho duchovní děti následovaly i dále, potom jim podával dvojsečný meč modlitby a rozjímání.

Mnoha lidí jsem se zeptal, zda se Otec Pio při modlitbách řídil nějakými pravidly nebo metodami. Nikdo o tom nic nevěděl. Na druhou stranu je ale určitým způsobem usměrňoval. Nedovolil jim, aby k modlitbě přistupovaly tak, že „všechno ostatní vypnou“, jako při józe.

„Modli se v srdci a v mysli,“ řekl Petrucciovi. „Je zbytečné modlit se jen v srdci a mysl vynechat. Když se modlíme tak, že nedáváme pozor na to, co říkáme, snese se na nás Pánova kletba, ne jeho požehnání. Takže když se modlíš, pořádně se soustřeď na to, aby ses modlil srdcem i myslí, celou svou duší.“

 

Jako pomoc při modlitbě celou duší Otec Pio důrazně žádal po svých duchovních dětech, aby chodily na mši svatou a ke svatému přijímání každý den. A aby se také denně modlily růženec. To měly být jejich základní modlitby. Modlitba měla být jejich prvotním vstupem do duchovního života. Potom, když začali postupovat v lásce k Bohu, je vedl ke třetímu kroku na jejich cestě k dokonalosti. Radil jim, aby strávily půl hodiny v rozjímání, uvažování o pravdách naší víry, zejména o skutečné přítomnosti Ježíše v Nejsvětější svátosti. Řekl, že když se budou půl hodiny modlit, brzy zjistí, že potřebují pro rozjímání víc než půlhodinu. Jednou si Petruccio stěžoval Otci Piovi: „Nedovedu se moc soustředěně modlit.“ Otec Pio mu odpověděl: „V tom případě choď v kostele rozhodně blíž k našemu Pánu a nic neříkej, ani nic nedělej. Stačí, když obětuješ Pánu svůj čas. Náš Pán je šťastný, když nás může přijmout, už jen proto, že

mu věnujeme svůj čas.“

 

Abyste dosáhli většího úspěchu, zapamatujte si, že láska a chuť k modlitbě nevychází ze země, ale z nebe, říkal.

 

Je nevyhnutelné, abychom se s největší pečlivostí a s maximálním úsilím naladili na modlitbu, vždy ale pokorně a klidně. I kdybychom na to měli vydat všechny síly, nejsme těmi, kteří se modlí přivolávají na sebe milost vlastním úsilím. Je nevyhnutelné, abychom měli srdce otevřená nebi a čekali na nebeskou rosu, jež do nich sestoupí. Kolik dvořanů přichází a odchází v přítomnosti krále, protože nejsou schopní s ním mluvit nebo ho vyslechnout? Král je jen vidí, nic víc. Takto se tedy představujeme jako královi věrní služebníci. Je to způsob, jak být stále v přítomnosti Boží pouze tím, že mu vůlí dáváme najevo, že chceme být jeho služebníky. Je to svatý a vznešený způsob, čistý a dokonalý.

Přicházíme do přítomnosti Boží, abychom s ním mluvili a slyšeli jeho hlas prostřednictvím jeho vnitřní inspirace a osvícení. Obvykle nám to přináší velké potěšení, protože to je významný projev milosti, když můžeme mluvit s tak vznešeným Pánem. Když nám odpovídá, na duši sestupují tisíce vůní a způsobují velikou radost. Když umíte mluvit s naším Pánem, chvalte ho a poslouchejte ho. Pokud s ním mluvit neumíte, nebuďte nešťastní. Skryjte se do pokoje a prokazujte mu úctu, tak jako dvořané. On, který vás vidí, bude mít radost z vaší trpělivosti. Dá přednost vašemu mlčení